Přimhouříme oči, ale mírně   
 v kraji našich lásek   
 plně zaměstnán   
 že Slunce stoupá v energii Pohledu.      
  
 Buďme posly bohů   
 my skřítci transu   
 nositelé hněvu naší doby   
 smysly probuzené předpokládá.      
  
 Pojďme po žhavých uhlíkech neúplnosti   
 my muži a ženy s těžkými břemeny   
 že i neočekávané podněcuje 
 když přijdou nerovnováhy dohnat.      
  
 V útrobách stinné země   
 kde velký oheň instinktů   
 narazit na nějaké uhlíky svědomí   
 uhasit ohnisko prázdných slibů.      
  
 Opuštění dopravní oblasti   
 básník poznamenaný zuřivostí zkoušek, kterými prošel   
 magicky přeměňuje nepořádek   
 péče o společné dobro.      
  
 Neposmívejte se hodnotám   
 a vzpomínky na svět předtím.      
  
 Nepohrdněte prací malých rukou   
 pracující v kelímku vzdělávacích přenosů.      
  
 Buďme tkalci dne    
 když první vítr čerstvě pohladí pšenici.      
  
 Vyhýbejme se výrobcům a dudákům   
 táhnoucí prázdná břicha k bídě a utonutí.     
  
 Buďme na okraji komunity   
 držitelé pochodně bdělosti.      
  
 Buďme pokorní a přítomní   
 Služebníci růstu bytí.      
  
  
 783