Ulice

 
 
 Z prošlého krému    
 na dně kartonového hrnce    
 udělal si jídlo    
 jako váhavá moucha    
 na parapetu.        
  
 Dřevěná lavice byla špinavá    
 noviny postačí    
 zeptat se    
 ve svém plášti ztvrdlém špínou    
 za mírného deště.        
  
 Pak vrávoravě vstaňte    
 pro podél chodníku    
 zakolísat o pár kroků    
 směrem do aleje rovných stromů    
 s pilovitými listy.        
  
 jsou dny     
 kde je hustý mrak    
 váhá prorazit tváří v tvář bídě    
 kam jsme byli tlačeni    
 v uličce mrtvých.        
  
 Zavazadla, směřovat    
 dobrá pláštěnka, směřovat    
 uzavřené boty, směřovat    
 vlněné rukavice, směřovat    
 náznak úsměvu, směřovat.        
  
 Chlupatý, rozcuchané vlasy    
 šel z ulice do ulice    
 sedět u paty budovy    
 mezi dvěma psími sračkami    
 svírala černou nákupní tašku.        
  
 Na kusu papíru musel navštívit lékaře    
 ale zapomněl    
 a sociální pracovnice    
 totéž
 kolem tiše prošla velká šedá kočka.        
  
 V zapadajícím slunci    
 musel najít místo    
 hrbit se možná ležet    
 v neustálém hluku z dopravy    
 která by se zmenšila.        
  
 Znal tu oblast    
 od doby, kdy putoval    
 muž naší doby    
 na dohled    
 že bychom mu mohli nabídnout.        
  
 Měl viatikum    
 plyšák s ohlodanýma ušima    
 psem, který ho doprovázel    
 nějaké horké počasí    
 a polární chlad, postupně.        
  
  
 741 

zanechte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

Tato stránka používá Akismet ke snížení spamu. Přečtěte si, jak jsou zpracovávána data vašich komentářů.