Pořád musel
 zakousnout se do sedla dropa
 Ó drahý rebele
 že se zub pohybuje
 dutý průchod mezi síty
 porušení opuštěnosti
 přiblížila se múza
 mezi kamenem a světlem
 které jsem nepovažoval za kandelábr
 pod hvězdnou oblohou
 noční myšlenky
 jeden až dva
 takovým nezničitelným způsobem
 jen špetka soli
 na ocasu zelené myši
 udělal by loutku
 zkrocení vzácného pokladu
 pěstovat vědomě
 mimo zkamenělou nehybnost
 jakéhokoli odrazu
 prořezávaná skleněná klec
 ze srdce hurikánu
 ruce v kožených rukavicích
 obrátit směr našeho pohledu
 že křišťál kouzla
 příběh o vstřícnosti
 jazyk hada
 k tomu z hluboké země.
  
  
 795