Mluvíš z vlastní zkušenosti
a neznal ji
před zdí
snažil ses odletět.      
 
Už by se nestaly žádné nepříjemnosti
ne-li vytrvalost
této slabosti, dyslexie
milostná rána zapomenutým knihám.      
 
Vzhlédla by
s pohledem očištěným od všech předsudků
a jeho absolutní lehkost
bude svatební pochod.      
 
Přišla by v očekávání
aniž by byla učiněna vůle
dokud rostliny nepřikývnou
v jejich kytici vůní.       
 
Dala by si trochu času
dosáhnout
k této žulové mohyle
s posvěcenými kuplemi.      
 
Ani provokativní, ani zakořeněný
mluvila o svém raném dětství
škodolibě
vydejte se z vody denních snů.      
 
Takže opravdu poletím
rozcuchané vlasy dech jezdec
odhodlaný a bezúhonný
hlas honící mraky.      
 
Připojím se k orlovci
k dosaženému výkonu těla
díval se na svůj stín
abychom ji lépe poznali a zalili světlem.      
 
 
903

dřevěná foukačka
s podzimní listí spojené
živili jste se setkáními
projevit hněv posedlých.      
 
Nevadí
od Caravaggia, které jsi vzal
široká gesta se obrátila k zemi
a pastelové barvy slov medu.      
 
Ecru úsměv pod parohy
prázdnota mezitím
zralý dávat   
šípky lásky.      
 
síla čtyři
na křižovatce neposkvrněné věrnosti
vstal jsi trochu v horečce
odfouknout šipku psaní.      
 
krásná kometa
naprostého úžasu
můžeš se pokazit
v kůži odvážné věci.      
 
může mě držet
ve vůni svatosti
foukačku mezi zuby
na přední straně noci.      
 
 
902

tisíc sojkových peříček
tvoří píseň na této zemi
kde teče voda
a stejně tak lidská krev.      
 
Pro větší důvěru
ve smyslu věcí
zavolej mi
na 0683031759.      
 
Může to být
ať se smaží
ale bude to pro dobro světa
než nás vlna zakryje.      
 
Tedy na hoře Ararat
bude slunce
a budeme vybráni
větší než my.   
 
vyzvednout
sníh z výšin
sestoupíme do údolí
mluvit s pastýřkami.      
 
A jestli nám ta Stařenka způsobí
pojďme si zapasovat
s jakými nabídkami
útrapy života.      
 
Salsify a rýžový prášek
vyvolat zdvořilost
bez černé
vypnout psaní.      
 
Tak se obejmeme
my ohňostroje
pojmenováním do odstínu a prům
vnitřní monstra, která nás dělají skvělými.      
 
Pojďme k nám
pojďme překonat otřesy
a nechme toho
přede dveřmi lásky.      
 
 
901

Dnes ráno
v pět hodin
Skleněné lahve jsem házel do skluzu na odpadky
takže zlomený
jdou nahoru po kouscích
a to s mojí obranou
odrážejí zuby
čelisti tyranosaura
a zpanikařil jsem si nasadil falsard
sestoupit do zahrady
odhlásit výkřiky a S.O.S
z okolní rostliny.      
 
Složil jsem kousky láhve zpět k sobě
dejte víčka vzhůru nohama
zadek nahoru
hláskovat nebeskou abecedu
a to v čase
znovu si přečtěte vaše dopisy tak krásné a baculaté
aby nás otevřel 
na dně demižonů
 k žízni ostatních.
 
 
900

Tady je jeden
která skončí skrz
počítání jeho kroků
v zahradě úsvitu.      
 
Až se květiny ukážou
vzpomínka vycházející z opotřebované kapsy
bude blahodárný déšť
po celé zemi.      
 
Milost
každodenní život bude klidný
na dně uzavřené postele
sny, které přijdou.       
 
Nic moc vzrušujícího
že bude počasí
hlídat noc
poslední tříska tajemství.      
 
Otevřeš své srdce
vyčnívající hlavice
extrémní osamělosti
bez zpěvu kosů.   
 
Ve Vincennes-sur-Seine
koupat se dvacet let
zbožný obrázek
čekající spřízněná duše.         
 
 
899

Vyšetřování
dotaz
světlo
když narůstá napětí
pocházející z pozemních rozkazů.      
 
hadovitá elevace
puchýře
v kapacitě
podporovat hrubé
aniž by se kmen kýval.      
 
Narodit se
vzkvétat
rostlinná říše se mobilizuje
a odložit zničení
od hlubin země až po nejvyšší nebe.      
 
Na své cestě do věčnosti
On poslouchá
a stává se organizátorem
podivného okruhu
energie vzájemně propojené.      
 
Vzkvétat ve vzduchu
a vědět zevnitř
hierarchie zkreslených zpráv
šířením našich očekávání
prasknout hedvábný papír slušnosti.      
 
Pak je čas
nakrájet na dužinu
tlustý plátek lidské kondice
okouzlit den
neočekávaného vyplývajícího z podstaty věci.      
 
 
898

tak připraven
tak odešel
na jarním záhonu
její prsty u nohou klesly
v trávě v rose
pod zamilovaným jhem
plátěné mušle.      
 
Bylo tam
malá postava se zvednutýma nohama
než hojný vous
zakotvila o slunovratu svatby
a ten instinkt se vzdal
orobinec uprostřed louky
na livrej stránky.      
 
V rámu okna
slovo stvořil čas
jak jdeme na scestí
pod věšáky divadla
modulovat některé zvuky
jak procházejí zraněné duše
minulá kouzla.     
 
Elegantně rustikální
silná ruka na rozloučenou
naložil zavazadla úsvitu
zatímco oni pobíhali s tichými zvuky
herci v pochodu světa
v přešlapování
vyrobené z nugetů nejjemnějšího květu bytí.      
 
 
897

Tendrement   
au creux de mon épaule   
je t'accueille femme de lumière   
et t'accompagne dans cette ascension   
de cœur à cœur   
dans l'accomplissement de ton œuvre   
toi   
à l'état d'enfance spirituelle du vieux sage   
tu te prépares à ta naissance   
en empruntant le chemin des estives   
délaissant l'enveloppe   
pour que le noyau enjoigne la terre d'en haut.      
 
La Parole se répand   
quand initiation achevée   
elle ne sait pas elle-même ce dont elle va éclore  
ni au service de qui elle émet.      
 
Tu es parvenue   
icône 
véritable véronique   
et ta face enfouie dans le lin   
peut monter jusqu'en surface   
pour reconnaître chez tout un chacun   
la possibilité de faire Un.       
 
896

Élevé à la va comme je te pousse   
contre les vents d'ouest   
nous refusâmes d'admettre cette prégnance   
et mal nous en pris.      
 
Ce mur de pierres sèches   
aux insectes fouisseurs destiné   
ne retenait de sa fonction première   
que le son des feuilles sèches   
le frictionnant avec délicatesse   
par nuit de pleine lune      
devant le cercle des poètes assemblés   
voix levées vers les nuages rapides   
pour que tombent les poussières d'étoiles   
sur la margelle des certitudes
raclant par le menu
quelques scories advenues.       
 
Mur aux mûres noires   
mur murmurant ton nom   
je m'épris de toi   
sur la plaque de marbre blond   
apposée en reflet de ton élévation   
aux mains jointes de l'Esprit   
baguenaudant au vol à voile   
des désirs de l'instant.           
 
 
895

De la coque à la coquille   
il n'est que grenouille qui rit   
pour peu que passent les étoiles    
un matin de plein emploi de soi   
aux rives généreuses   
de notre allié le jour   
courbes douces avenantes   
à refléter cadenassée   
contre le corps soyeux  
de l'enfant malicieux   
la remontée des eaux de grande misère   
quand s'établit au suc du Maï   
l'erreur fondamentale   
sceptre tourné vers l'est   
en attente de l'arrivée   
des musiques mosaïques   
en pleins et en déliés   
équidistantes des ordres et désordres   
telles gracieuses étreintes   
sur le penchant cérémonieux   
d'avoir été   
épaule contre épaule   
avec le géant à la voix gutturale   
parure aux craquelures madrées   
d'un œil de traîne   
sous la carapace des nuages   
qu'un souffle disperse   
comme neige au soleil   
le temps de mettre bas   
le Prédestiné   
en agitant cloches et colifichets   
au nez des ensemenceurs du dimanche   
pioches et pelles appropriées   
devant l'épanchement de lave   
au havre des romances   
émises ad hominem   
en secours du passage furtif   
des reclus et recluses   
toutes voiles dehors   
à contempler le remplissage   
d'espaces vides de tendresse   
alors que sur terre   
arrimés aux permissivités   
le flasque des roues   
engendre le tintinnabulement   
des moqueries et autres mélodies   
effaçant par là les remords   
d'un revers de main   
et préparer la plage aux offrandes  
devant le tsunami des origines   
prompt à racler le fond des océans   
pour en mandorle   
proposer au profond du cosmos   
provenance inouïe   
d'une très petite voix de rien du tout   
qui vous dit dans un battement d'aile :   
" mám tě rád ".      
 
 
894