Ó žhavý sen z hlubin temných lesů zvedl se plamen znovu zpívat. růže a šeřík na travnatých březích Vzal jsem tě za ruku a topoly ztichly. Moudře zavržen se smutným úsměvem aniž by zazvonil hlas. Dokonce i mraky mezi stínem a světlem probudili nevinnou svěžest. 791
Tant et tant de motssortis de l'ombrepar la peau du couforment guirlandeque le ciel en ses instancesfait cliqueter d'un sourire soustrait. Brise de mersur le lagon des offrandesza soumraku alors que les flonflons de la fêtemènent grand trainjuste un trait de lumière sur ton front. La croix des croyancespostée à la croisée des cheminsengage à manger des fruits de saisonsans raisonet d'allumer le feu de l'étédes sept épis de blé accompagné. Au séchage des linges sur le préen sainte survenue ascensionnéeest arrivé le temps de la fissure initialena zdi nářků ce frisson des petits papiers pliésà l'encre sympathique endossée. Hommes et femmes du dernier passagesous l'œil d'une étoile naineje vous ferai mirobolantes oreillesavec ce regard bleu roiet les joues avenantesd'une conscience nouvelle. 790
La maison des vivantsrassemble les sages autour des mortset quand les morts sont honorésle dernier mot raille la vie. Honorer la personnelouanges enrubannées de peupour les super humainsa goût de dérision. Endormir un enfantquand la nuit tombepropose l'histoirede la fin d'un amour. Opustit que dire sans la jolie fictiondont les adultes se repaissentà leurs côtés l'ombre d'un doute. 789
Ce matinla chemise est sèchemême que les parties uséesluisent au soleil. Sans injurier le temps qu'il faitsans poser de questionsde magistrale manièrenous étions tous au fond du gouffre. Primordial soucisla vie mènera à terrecette fraction qui touche à sa finsous le coup des certitudes. Finissons-enprenons le fusille grand feuanéantira le feu des syncopes. A trop ensemencer les parures de l'oublila porte se refermera sur notre passépour sans soupçon et avec bonheuraménager en H.L.M. Le combat est digneau regard de quelques-unssans surprise devant l'ennemisans mettre trop de temps à mourir. Encapuchonné de détestationà la merci des coups de sangils ont gravi la montagnepour clamer l'utilité de la lutte. Au bric-à-brac des pensées vieillesséjourne en catimini du sel de la mineplongée en ses eaux troublesla gueuse aux crocs blancs et lèvres marines. La langue ne déchire pluspoint de clameursl'éternité balaie devant sa porteun reste d'envies et d'ambitions. Entre la pauvreté et la richesseune vie douce et sobrevécue avec affabilitél'air sain des lendemains silencieux. 788
Au ciel des oies sauvagesà la pointe des zébus sagesj'ai survolé la lande doduesans savoir où je me suis rendu. Glacé, le gilet ouvertfallut monter à l'escatoirefaire des bras et des jambesgrand cas de l'air du large. Parler américainsachant qu'à dos de chameaule trajet s'amenuisetant le sable du désert est profond. Silène gras extrait de l'ornièrepas plus tard qu'hierfait que sortent de l'ombreles idées noires. Au partage sécuritairedes éclats de voixseul à bordj'accueille la femme du germoir. Pour s'enfuirtouches blanchessur la folie du plaisirle muguet entre les dents. Inverser son regardappeler cause ce que nous qualifions d'effets'attribuer la responsabilité de ce qui nous arrivenous invite à vider notre sac. S'accrochent aux bonbons ronds de l'accordéonles flammèches dévorantesde l'outre-merdes navires de guerre. Habiter là, quelle miséricordealors que l'aube s'apprêtepétrifiant le pèlerinde se remettre en marche. D'eau et de feuv dosahu dětí s'élèvent au parement du portaill'ail des ours du mât de misaine. Clamer ici ou làla rencontre avec l'imprévude matière ceintau médaillon des remises en question. Changer de voiepour de la dégradation des milieux de viefaire chemin de rêveaux senteurs océanes. A point nomméquand les navires sortirent de la brumeje vis le clepsydre se viderd'un suintement leste de conscience. Paradis retrouvélèvres soulagéesle rire raisin sur tes seinsdélicate entrée en patience. Et le soleil prit toutsans penser à mentirque même les fusils démodés du mur des fusillésdevinrent fleurs de printemps. 787
Je l'avais laissée en bout de tableelle chantonnaitet la lumière irradiait. Un simple coup de fourchettecomme broche de grand-mère sur son corsageet tout était dit. Je vins chez elleelle était avec un compagnonj'étais avec une compagne. Les jours et les années passèrentpour la chose ouvertefaire patte douce sur l'ouvrage. L'animal-maître qui attendtrop de tropne peut transmettre son enseignement. Si ce n'estau milieu des puissances apaiséesracler le fond du chaudron. Pour chuchoter à l'oreilleattendre et écouterun haut degré de transformation intérieure. L'auréolecette forme que revêt la rencontreet traverse la création. La connaissancela destinéeune force. 786
Nadobro prší un rideau dru fait danser les feuilles du cerisieret l'herbe je l'entends causer si parfaite et si jeunepřed potlesk domu se starými dlaždicemi. Vzájemné ignorování dělá velký rozruch když básník upravuje svou píseň se stane prodejcem pizzy jíst ještě horké. A pokud to druhé znamená, trochu pozornosti nesráží se jako želatina kde individualita bledne a osobnost šlape. Buďme skutečnou studnicí lásky v jednotě se ženami a muži dobrého charakteru buďme v samotě dokonalé svědomí. 785
Hrdlový kůň pod šeříky Garenne pokračoval v cestě kapku po kapce z rostoucí paměti bez větru s hvězdnou zprávou kde všechno zmizí bez větru pohlazení a kulomet sestavení rodokmenu na půdě galaxií. Dovádění zmizí a dokonce i texty budou podzimní liány přejezd přes Bois de Vincennes na metro, aniž by foukal vítr při stoupajícím přílivu mechový se svítící pěnou prach, který starověci zasejí před vraty stodoly v dosahu dětí že kolotočový mickey skáče radostí. 784
Přimhouříme oči, ale mírně v kraji našich lásek plně zaměstnán že Slunce stoupá v energii Pohledu. Buďme posly bohů my skřítci transu nositelé hněvu naší doby smysly probuzené předpokládá. Pojďme po žhavých uhlíkech neúplnosti my muži a ženy s těžkými břemeny že i neočekávané podněcuje když přijdou nerovnováhy dohnat. V útrobách stinné země kde velký oheň instinktů narazit na nějaké uhlíky svědomí uhasit ohnisko prázdných slibů. Opuštění dopravní oblasti básník poznamenaný zuřivostí zkoušek, kterými prošel magicky přeměňuje nepořádek péče o společné dobro. Neposmívejte se hodnotám a vzpomínky na svět předtím. Nepohrdněte prací malých rukou pracující v kelímku vzdělávacích přenosů. Buďme tkalci dne když první vítr čerstvě pohladí pšenici. Vyhýbejme se výrobcům a dudákům táhnoucí prázdná břicha k bídě a utonutí. Buďme na okraji komunity držitelé pochodně bdělosti. Buďme pokorní a přítomní Služebníci růstu bytí. 783
Máchající ruce na křivkách spánku vyprázdnit rybník jeho hliněných ryb. Tři malé zatáčky a pak pryč životy našich bratrů vydána na milost cévní trhlině. Dobrý obchod nelze vyměnit ona je támhle na vrcholu sebe sama. Tráva, bylinky, rostlina u jeho dveří se jen skloňte aby eolyra cinkala. Na zamrzlém rybníku dítě postupuje opatrně kapalinu v tvrdém trvá jen chvíli. ťuk ťuk ťuk to jsem já moc tě miluji že jsem ti zapomněl říct. Přichází ta chvíle kde se kůže svrašťuje bezzubá čelist na přední straně. Filer bon vlak sedí na sedadle skoku zelené a nezralé. Části sebe sama, které neznáte a kdo ti ublížil když fouká vánek. Dejte je do kapitulace zavěšené na kolících zítřky, které zpívají. Už žádný otec, žádná matka nic než hluk země když čápi projdou. vzniknout vrátit dorazit hnízdo pod střechou vlaštovka mezi tebou a mnou. Koudel a síra zapálili jsme pojistku k otočení stránky. Létání ve větru podobizen co by mohlo být elegantnější než úsměv po lásce. Připojte se a následujte příklad na vlečné dráze v každém věku kdekoli. Ty kameny tam tato slova jeho obrazy najít dům. Hodiny tikají sekundy v tichu noci které zamilovaný básník popisuje. Praskliny ve zdech kam jdou ještěrky tříbí své vnímání umění. Reptat není snadné trvá to niaque s kopy do nebes. Rychle domů Máma tam bude u ohně pít jeho verbenový čaj zavazuje. Stopy slov v čerstvém sněhu rozsviťte maják obsažených perel v klobouku nájezdníka. Promáčkněte stránku umožňuje obnovení přehrávání když je tam vlk. následovat po sobě stejně sestavit radosti a strasti v úžasu. 782
