De fraîches fraises pigmentées
entre ses lèvres purpurines
elle allait galamment escortée
de fleurs d'orangers et de chants d'oiseaux
charmer la compagnie
de ses œillades et gestes gracieux .
D'un accord sonore plein de brisures de verre
et du meuglement des caribous
il organisait la salle des concerts
à la va comme j'te pousse .
Aussi galbé qu'une outarde mâle
le chantre s'avança en bord de fosse
pour haut et fort dire son appétence à la sainte engeance .
S'entendit alors
dans le tunnel menant à l'arène
le cliquetis des sabots de la bête
comme si nous devions rapidement
cesser toute querelle
et nous rencontrer autour de cette mise à mort .
Les fraîches fraises devinrent confiture avariée,
l'éructation du chantre creva la paroi de papier de riz,
le grave accord des caribous s'enrhuma
jusqu'à terminer sous cloche de verre
enrubanné
et prêt pour le défilé .
... M'avaient mis la tête sous l'eau !
et comme ça suffisait pas
je cassais la baignoire
à grandes ruades de brodequins ferrés
pour m'entendre dire
que l'au-delà c'est comme ici
ça pique et ça pue .
................. Lorsque la présence n'est pas au rendez-vous
alors que la Victoire est à portée de main .
122
Všechny příspěvky od Gael Gerard
l’art. Objet d’étude ou de plaisir ?
Il est précieux d’apprendre à regarder et à écouter car il n’est pas question de se soumettre passivement à ce qui paraît merveilleux. Mais qu’appelle-t-on écouter ? Qu’appelle-t-on regarder ?
Quand l’être s’abandonne à sa propre disponibilité, qu’il se situe en posture de contemplation décrispée, qu’il se vide des résidus du passé, alors il entre dans le jeu des formes, des couleurs, des volumes et des sons. Il devient imprégné par l’actuel.
Et sous les pavés, la plage ; sous nos pas de condescendance à la normalité, la création. Celle qui dégage l’unité sous-jacente aux sensations. L’être se trouve là, dans cette solitude, dans cette non-dualité. Il est expérience effective de cette solitude intérieure et il trace son sillon.
Chez celui qui est créatif, il y a ébranlement à propos de tout, il y a renvoi à soi-même.
121
Être engagé sur la voie
Cet univers entier et gelé .
Cette nourriture d'un autre ordre alors délivrée .
Cette responsabilité d'aller le cœur ouvert
quitte à se laisser bousculer par les énergies du lieu .
Chercher avec ardeur .
Approcher l'esprit .
La mort externe du sage est la naissance interne
de celui qui cherche .
La neige et le froid contractent nos volontés
autour de l'essentiel .
Nous ne percevrons pas la biche au cœur de cristal sans être aussi le chasseur
et si nos doigts gourds appuient trop vite sur la gâchette
ne maugréons pas contre cette maladresse
il se pourrait qu'entre la mort et la vie il y ait bien autre chose
telle floraison
toute de respect et enjointe à ce qui est .
120
mráz
Jedle mrazí mlha
doprovázené rekviem uplynulých dnů
děsivá antifona .
Boogeyman Joy
zmrazení konečků prstů
který se musel zahřát proti mlokovi
z té ostré bolesti, která na vás zaútočila těsně před obnovením vyučování .
Anténa ožívá
vlny v divokosti nad bílými vlnami
matný krém pod zimním sluncem
nachlazením bez odvolání .
Visací zámek se za studena uzavřel a visel na mostě vzpomínek
den po překročení Pont des Arts
pozvednout srdce mrtvých lásek
přeměna emocí
pochodující k Tuileries spravedlivého řádu
balíček letáků v tašce
z ruky do ruky
jít mluvit
a oblékněte holé kuličky parku papírem
na úsečce této trajektorie
od moaré k vítězství
zakřivená naděje zítřků, které zpívají .
119
tajemné hodinky
Redigováno z mechu
naočkován svými paměťovými dendrity
z popírání
tajemné hodinky
šipky a odráží obsazení místa
hrdelní a slavnostní doušky
těchto setkání
za soumraku na prahu
z těchto románků
příliš brzy řekl, pak zapomněl
brzy ráno
líný
v průjezdu popelnic
šalvěj nastavit po večírku
formy a impulsy v pochvě
čekat na lepší dny
které znovu vyvstávají
natažené ruce
diskrétní se usměje
překvapivé pozvánky
a slyšet sám sebe říkat
jak je život krásný
když je prádlo pověšené
mýlit se
nevinné mrknutí
prohozené mezi dvěma listy
kaskády smíchu
uprostřed slunečných plachet
andělská křídla kartáčující ranní svěžest
jen vzrušení držet zpátky
jen obětina sbírat
teplo ve tvářích
bez brzdy
roztrhni poupě hedvábně hladkým polibkem
pro rány boží
malé jablko
šedá api
malé jablko
d'api d'api rouge .
118
pojď se sem podívat
Rychle provedeno dobře
návštěva mého tichého starého přítele
postižený táním
jeho vitráže
klidní barevní motýli
oční víčka složená pod jejich potutelným obočím nalíčené bělosti .
Loď je v doku
žádný pohyb neruší jeho klid
válečný pomník stojí na stráži
fontána coos, vzácná a radostná perla
hrát na schovávanou
zasazené do trusu sněhové přídě .
Červená parkoviště
stěrače čelního skla se přestanou pohybovat
dveře se otevřou a zabouchnou
vycházejí muži v holínkách a čepicích
ruce v kapsách volných kalhot
mizí .
Poté se znovu objeví
a vstupte do kavárny
rozšířený deka-krém a přírodní
ne blok
zvuky zuřivých zvířat velebí perkolující fulminanty .
" Je komerční atmosféra zpět v Orcivalu ? "
" V Besse byla Andros trophy a Saint Cochon "
" Superbness nezná krizi " .
Lžička klepe na šálek
je to kvůli kolibříkovi
která se otevírala a pak zavírala
někdy sem na procházku .
117
Rozmrazit
Koexistující dehet a sníh
v polokulovitých dvouděložných
porody přišly rychle
pod příznivým lunací .
Dehet a sníh
třpytivá špína
pláň je zahalená
bez filtrování pohledu .
Dehet a sníh
nezávisí ani na Evě, ani na Adamovi
podrážky zanechaly své otisky
na senescentní livreji mlh .
Dehet a sníh se odvykaly od slunce
složil hlavní plachtu
opásat štólou
chodec za pěkného počasí
zaneprázdněný lopatou před jeho dveřmi
zatímco ječící burle
zmučené stromy a sloupy .
Asfalt a sněhová mdloba
jako tání
nechat jít
ledové stalaktity
přichází k výbuchu u paty zdí
kodicil, který mi přikazuje pokračovat v hledání .
116
Byli ?
Byli
zotročené vykořisťuje
elegantní exegeté
z podmínečného propuštění božského ?
Měli by
ve společnosti bezradných
obsadili slíbený prostor
větší než oni.
Promiň, že jdu k zemi
pod troskami času
mohli jsme doprovodit
jejich pokusy přivést
dobrota
v tomto místě posádky.
Hladce oholený
čelisti zaťaté
Cerberové měli výhodu
bez stínu pochybností
ať se ti netřesou oči
položil
nehybné a husté
na obzoru trápení.
115
Tyto poznámky, které označují
Tyto hudební noty
okouzlen pouštěním řečených věcí
v případě vzpoury vysokých pecí
na lsti absorbovaného alkoholu
suchá píseň
zašeptal hlas hlavy
ve víru kalabasy
mícháno temnýma rukama nerozumu.
Zde bylo
být
vyryto na krytu
hozený kříž
ven z vězení otupělosti ,
povzdech ,
pohled ,
pozvánka
prostě zřejmé
že poslechnu
prst pokrytý popelem
ve svaté aplikaci
vepředu .
Ve výchozím stavu brnění ,
oknem věznice ,
zde bylo
ten, kterého nehledám ,
ten, kdo uteče a udrží se ,
jiný .
114
posaď se a řekni mi
sedět vedle
a řekni mi pravdivá slova,
ty ze života
jednoduchý a blízký život,
popsat co je,
být věrným zrcadlem,
nic nevymýšlet,
nevynechejte banální a nevzhledné .
Nechte hodiny běžet
který počítá chybějící vteřiny .
ještě blíž
cítit teplo
našich dvou těl .
Nemrkejte před emocí, která k vám přichází
vybrat, co se nabízí,
vážit si
a nečekejte nic zvláštního .
Buď tam,
živá závorka
ze zvyku
na konci dlouhé věty
jako dech, který se stane věčným .
Buď tím, co se stane
mezi námi,
mezi tebou a mnou,
být tebou
vztyčit knížecí baldachýn jednání
mezi tím, čím jste, a tím, co vás obklopuje .
úlovky
píseň andělů,
venkovský věnec
nad našimi hlavami
pomalu stoupající
směrem k listí stromů
na křik vran
odráží se v klidných vodách kanálu
chladný letní večer
podél vlečné dráhy .
Dítě, které přišlo
o několik měsíců později,
krásné dítě,
prodloužil nás
daleko za námi
celkově
k tomu, co mělo přijít .
113