Na vrcholu věcí podléhajících zkáze   
z klavíru se stává trubka   
na kadeřích jejích vlasů   
zkřížené pohledy  
do tváře s okřídlenými paprsky.      
 
Jazyk podpory   
jako můra   
plynout poznámky    
do pokoje románků   
aby si pamatoval.          
 
Na těchto černých šatech odhalené paže   
projít životem   
na plátně fléten agasů   
píseň se náhle objeví   
na stole muk.     
 
Nepohrdáme   
ve stínu tamaryšku   
tak oslepený světlem jsem ti ublížil   
uniká pláči   
odkazu, který má být znovuzrozen.    
  
 
414